Text

  Ami, C, Dmi, E
Říkal si poslední kovboj, jako v tý písniče od Michala Tučnýho
a ve svym hausbotu sázel za sebe akordy a chtěl vymyslet něco zvučnýho.
Přes den buď spal a nebo hledal způsob jak nebejt nešťastnej
ale stejně mu ten život přišel tak nějak neslanej nemastnej.
u moře nikdy nebyl, jenom po řece občas pluje
a říká si jednou vyrazím a už nevrátim se do svý sluje.

 F                              Ami
Po hnědý vltavě plujou žlutý chcanky a bílý labutě
poslední kovboj leží nahej na zemi ve svý kajutě
v slzách a pivu se topí se svym žalem.
 C           G         Ami 
cejtí se jak hippík na ojpunkovym festivale
cejtí se jak hippík na festivale

  Ami, C, Dmi, E
představuje si tajemný lesní stezky, ukrytý zátoky a nepoznaný údolí,
ale nakonec to stejně vždycky votočí buď na Braníku a nebo v Podolí.

Dál čeká na dopis z osady, ale lidi v kloboucích stále nepřichází
a on u každýho psaní čeká že mu řekne co mu v životě schází.

 F                              Ami
A že je tahle píseň smutná a ne veselá
poslední kovboj leží brečí a nic nedělá.
Co bylo dobrý to je pryč, někdy zbějvá jedině,
 C           G         Ami   
pozorovat igelit plovoucí na hladině.
pozorovat igelit na hladině.

  Ami, C, Dmi, E
Poslední kovboj sedí na molu a pije mošt - a možná je to jenom sen ale ve schránce je pošta
Celej vnitřní vesmír se teď koncentroval do tý chvíle a ano je to tak uvnitř něco svítí bíle.
Myslel si že už nikdo neví, že už nikdo nemá tušení - trhá obálku na kusy a i vzduchoprostor cejtí to vzrušení.
A v tom psaní nápis lišák, a že prý po 20 letech zase koná se, sraz posledních kovbojů - a na tý samý adrese.

 F                            Ami
Tak jeď a uháněj poslední kovboji,
dost bylo samoty slz v malym lodnim pokoji,
 C           G         Ami   
Dneska jsi Wabi daněk a ničeho se nebojíš,
jsi daněk, nebo jíš.

 F                            Ami
Všichni jsme tenhle kovboj, v noci sníme o moři,
přes den spíme a svý sníme...
 C           G         Ami 
a čekáme, že se nám život ztopoří.
čekáme život ztopoří.